Není proto divu, že v tržnicích, obchodních domech i mezi památkami zní čeština snad stejně často jako němčina.
Předvánoční návštěvou Drážďan můžeme zabít dvě mouchy jednou ranou - užijeme si vánoční atmosféry trhů, jejichž tradice sahá až někam do patnáctého století, a zároveň se pokocháme čím dál krásnějšími památkami "barokní perly na Labi."
Kdo však nemá rád tlačenince a rychlost pohybu často menší než jeden kilometr za hodinu, nechť raději počká s návštěvou až po Vánocích. Už kvůli tomu, že Altmarkt, kde trhy obvykle bývají, je uzavřen a stánky jsou nahuštěné v jiných prostorách.
Tip na výlet do vánočních Drážďan jsem dělal už zde. Tenkrát ještě bez fotoaparátu. Proto dnes jen pomocí fotografií připomenu hlavní špeky, které bychom si v centru neměli nechat ujít.
Pohled na radnici od obrovského parkoviště u Muzea hygieny. Přes nájezd Čechů nebyl problém najít místo. Parkovné je levnější než v centru České Lípy.
Interiér Kreuzkirche - pro mou ženu to byla jednička v našem oblíbeném Top ten. Kostel nebyl jen památkou - vybaven novými sedadly, varhanami a topením byl skutečným kulturním stánkem.
Altmarkt je uzavřený a pod celou jeho plochou se budují podzemní prostory (zřejmě další garáže).
Frauenkirche byl zase jedničkou v mém top ten. Vzpomínám si na Drážďany z roku 1982. Vypadaly stále jako po válce. Nyní je to skutečný diamant, který se stále ještě leští.
Část zámku stále tvoří jen obvodové zdi, ale přesto je dalším z cílů turistů.
Inspirace Benátkami je až kýčovitá.
Semperoper - domovská scéna Richarda Wagnera má prý lepší akustiku než La Scala.
Zwinger se známou zvonkohrou a hlavně sbírkou obrazů. (Také je tam zdarma WC).
Drážďanská katedrála focená v protisvětle od Labe.
Tlačenice na vánočních trzích. (To já sedím u modrého hrnku se svařeným vínem a jen se jim směji.)
Na druhém břehu Labe sídlí úřady.
Věž katedrály v zapadajícím slunci.