Příklad: Liberec (1945)
1) Počet revoluční gardou vystěhovaných Němců v poměru k počtu německého obyvatelstva jest nepatrný, za to však bylo při tom naděláno morálních škod a škod na státním majetku. Způsob, jakým RG akci prováděla, vzbudil nelibost také nového velitele ruské posádky v Liberci, plukovníka Ruměnceva, který poukázal po jistých incidentech na to, že když Češi chtějí nějakého Němce odstřelit, mají to udělat ve sklepě nebo na isolovaném místě, a když chtějí Němcům něco vzít, mají prý jim to vzít v bytě a ne v pravé poledne na frekventované ulici. Potíže plynoucí z činnosti RG nutno hledati především v tom, že mezi gardisty bylo značné množství mladých, nedospělých mužů, kteří ve svém poslání hledali především dobrodružství... (zpráva o činnosti RG s razítkem Archiv MV, bez data)
2) Krajský sjezd partyzánů a odbojového hnutí z okresů Ml. Boleslav, Benátky, Nymburk... (atd.) sdělil úřadu předsednictva vlády stížnost proti vládnímu radovi v Liberci panu Bendovi, který dle tohoto sdělení měl persekuovati partyzány v Liberci. Jest mu vytýkáno, že třebaže jednotka RG Ml. Boleslav odevzdala 280 kg zlata a stříbra po obsazení Liberce, přesto bezpečnostní orgány zahájily vyšetřování a zatýkání bývalých členů RG, provedly domovní prohlídky a zabavily vlastní rodinné předměty, civilní oděv apod. Sjezd žádá propuštění uvězněných a zastavení udánlivé persekuce. (zpráva předsednictvu vlády, 10. srpna 1945)
Vyšetřovací komise ÚNS (1947)
3) Interpelace o gestapismu. Praha 10. června (chb). V Ústavodárném národním shromáždění byla rozdána interpelace, která znamená, že se konečně věcí gestapácké nákazy u nás bude obírat parlament. Poslanci: Hora, Klátil, Dr. Uhlíř, Dr. Loubal, Žáčková-Baťková, Mikuláš, Děd, Urbánek, Dr. Horáková, Kleinerová... (celkem 26 jmen) se ptají ministra vnitra, zda mu jsou známy skutečnosti z internačního tábora v Kolíně, zda nařídí okamžitě podrobné a objektivní vyšetření, zda předloží seznam všech osob, které v době trvání tohoto tábora zemřely, zda uvede skutečnou příčinu jejich smrti, zda bude zahájeno trestní řízení s viníky... Je o německých koncentračních táborech málo knih, které by zachycovaly ničemnosti tak drsné, jako byly tyto zločiny, páchané ještě v září roku 1945. Interpelace má jedinou chybu: měly ji podepsat národním socialistům všechny strany národní fronty... (novinový výstřižek, 10. června 1947)
4) Pane ministře! Na základě usnesení ústavodárného Národního shromáždění ze dne 10. července t. r. byla zřízena vyšetřovací komise bezpečnostního výboru ÚNS, která má za úkol vyšetřiti všechny případy hromadných zákroků proti Němcům a Maďarům a jiným osobám po 5. květnu 1945. (dopis ministru vnitra Václavu Noskovi z 15. července 1947)
5) Ministr vnitra ve svém projevu 9. července 1947 v bezpečnostním výboru ÚNS poukázal na nedozírné škody, které našemu státu vznikají projednáváním porevolučních případů v našem tisku. ... Bylo ujednáno, že členové vyšetřovací komise budou působit na zástupce našeho denního tisku, aby tyto zprávy neuveřejňovali. (dopis plk. gšt. Frant. Jandy vyšetřo-vací komisi ÚNS z 25. července 1947)
Exhumace: Postoloprty (1947)
6) Vojenský útvar č. 2142 dodá četu asi 30 vojáků pod vedením důstojníka, složenou pokud možno z dobrovolníků, kteří krátce před odjezdem na místo budou náležitě poučeni. Výběr bude učiněn tak, aby zařazeni nebyli vojáci z kraje postoloprtského a žateckého. Stejný vojenský útvar obstará též potřebné nářadí, motorová vozidla a rakve.
Zdravotní opatření provede zdrav. referát ZNV, který obstará desinfekční prostředky; zařídí, aby při exhumacích intervenoval úřední lékař a nejméně dva pohřbívači mrtvol. Ministerstvo vnitra provede příslušná bezpečnostní opatření tak, aby bylo zabráněno zveřejnění těchto opatření. Za tím účelem bude přidělen jeden důstojník SNB s pěti příslušníky SNB.
Pořadí prováděných exhumací je toto: postoloprtská bažantnice, les Na vinici u pískovny, popeliště, u školy, levonická bažantnice a u trati pod Křížem. Práce budou zahájeny ve středu dne 17. září 1947 odpoledne, budou pak nepřetržitě pokračovat podle uvedeného pořadí. Kremace započne dne 18. září 1947 v 06.00 hod. ráno v krematoriu v Mostě.
Přístup na místo, kde exhumace budou prováděny, mají jen vojenské, bezpečnostní a úřední osoby, které se činně účastní prací. Jsou to... Okruh osob nesmí býti rozšiřován a důstojník i úředník StB musí provést všechna opatření, aby nikdo nepovolaný nemohl přihlížet, zvláště aby nezhotovoval fotografické nebo filmové snímky.
(Předmět: Porevoluční události; zpráva pro poslance JUDr. Bohumíra Bunžu, předsedu vyšetřovací komise ÚNS, s datem 13. září 1947. Mimochodem: Dr. Bunža byl ve vykonstruovaném procesu 25. listopadu 1948 odsouzen státním soudem v Praze za „vojenskou zradu“, spoluvinu na „zločinu sjednané vraždy“ mjr. Schramma, jednoho z údajných vrahů Jana Masaryka, a „nedokonané sjednané vraždy“ gen. Svobody a mjr. Reicina k trestu smrti. Naštěstí pouze v nepřítomnosti, protože Bunža včas emigroval. Žil v Římě a USA, zemřel 1990.)
Politická příslušnost „účastníků“ (1948)
7) ...zasílám Vám v příloze seznam hlavních účastníků na porevolučních událostech, které jsou z části předmětem vyšetřování zvláštní komise bezpečnostního výboru ÚNS. Žádám, aby s největším urychlením byla vyšetřena politická příslušnost těchto účastníků...
Bílá Voda (o. Zábřeh n. M.): Jan Červený, býv. nár. správce a člen ONV Zábřeh, přesídlil na Slovensko, polit. přísl. nelze zjistiti.
Opava: Oldřich Nos, býv. strážný tábora v Opavě, KSČ.
Místek: Býv. strážní internačního střediska Vladislav Vojtěchovský, KSČ, Jan Ctibor, KSČ, Konstantin Koliba, KSČ, Jan Bašanda, KSČ, Miroslav Bártek, KSČ.
Hejnice (o. Frýdlant): Npor. Špirk, býv. posádkový velitel v Hejnicích, KSČ. Rotmistr Matras, člen posádky v Hejnicích, KSČ.
Liberec: Pavel Hložek, velitel skupiny RG v Liberci, KSČ. Rudolf Rokos, býv. velitel policejního oddílu Liberec, KSČ.
Teplice n. Met.: Škpt Svoboda, býv. velitel voj. jednotky, která působila v Teplicích n. M., politicky se neprojevuje, nelze zjistiti. Mir. Rýdl, člen voj. jednotky, která působila v Teplicích n. M., nyní neznámo kde, nelze zjistiti. Jaroš, vrch. stržm. SNB, působil v porevoluční době v Teplicích n. M., KSČ.
Ostrava: Vladislav Kusz, vedoucí tábora Hanke v porev. době, KSČ. Emil Martínek, býv. vedoucí táb. Hanke, KSČ. J. Gloss, býv. strážný tábora Hanke, něm. nár., ve vazbě kraj. soudu v Ostravě. L. Pieczka, býv. strážný tábora Hanke, KSČ. Josef Jurášek, býv. strážný tábora Hanke, KSČ.
Lověšice (o. Přerov): Por. Pazur, velitel voj. transportu, který zastavil 18. 6. 1945 na přerovském nádraží, nelze zjistit.
(interní korespondence Ministerstva vnitra z počátku února 1948, 9. stránka rozsáhlejšího seznamu; bez komentáře!)
zpracoval Jan Tichý