Mezinárodní hudební festival Lípa Musica se již rozjel na plné obrátky a jeho letošní desátý ročník vstupuje do svého druhého týdne. Hlavní nadcházející událostí během druhého festivalového týdnu je Moskevský patriarchální sbor.
Moskevský patriarchální sbor, který interpretuje pod vedením Anatolije Grinděnka ruské pravoslavné zpěvy z patnáctého a šestnáctého století, asi netřeba příliš představovat pravidelným návštěvníkům festivalu, neboť zde tito výjimeční umělci vystoupili v minulosti již dvakrát. Jedná se však o jedinečné těleso, které sklidilo vždy na festivalu i jinde ve světě nevídaný úspěch, a proto usilovali organizátoři o návrat razpěvů i na letošní jubilejní ročník.
Letos budou mít navíc diváci festivalu příležitost účastnit se tohoto nevšedního zážitku hned na čtyřech místech. Poprvé pravoslavní mniši vystoupí v jednom z nejkrásnějších prostorů, které Česká Lípa pro pořádání duchovních koncertů nabízí, totiž v klášterní bazilice Všech svatých v České Lípě, a to od devatenácti hodin. Ve stejných časech se v následujících dnech tento atraktivní program přesune v pátek do Městského divadla v Jablonci nad Nisou a v sobotu do Filipova u Rumburka do baziliky Panny Marie. V neděli potom festival s tímto programem poprvé zavítá do Prahy, kde dvanáctero vystupujících z daleké Moskvy vystoupí v evangelickém kostele U Salvátora.
Moskevský patriarchální sbor byl založen v roce 1980 sbormistrem a muzikologem Anatolijem Grinděnkem a studenty semináře teologické akademie z města Sergiev Posad nedaleko Moskvy. Základním cílem členů sboru bylo obnovit tradici ruského chrámového zpěvu a jeho návrat do běžného chrámového provozu. S tím souviselo i nemálo archívní práce, během níž byly zaznamenány a přepsány pro potřeby sboru staré ruské rukopisy z patnáctého a šestnáctého století, tedy z doby, kdy ještě nebyl ruský, nejen hudební svět natolik konfrontován se západní zkušeností a uchovával si svá výrazná specifika, která byla mnohdy s vývojem času odsunuta do pozadí až do hlubokého podvědomí široké ruské duše. Až sem se museli členové sboru vrátit, aby našli autentické duchovní vyjádření dávného obyvatele pravoslavné Rusi.
Prastarý ruský chrámový zpěv má hned několik specifik, jimiž se odlišuje od zpívané duchovní tradice ostatních evropských zemí. Jedním z těchto rysů je jedinečná vokální polyfonie, která se neshoduje s ničím jiným na světě. Naproti tomu budou mít návštěvníci možnost nahlédnout i do tvorby ruských autorů století devatenáctého a první poloviny dvacátého a porovnat tak zcela tradiční chrámový repertoár s tím o něco modernějším.