V neděli 4. listopadu se konalo další z řady setkání programu Erasmus+ financovaného Evropskou Unií. ZŠ a MŠ Klíč v České Lípě je zapojena do mezinárodního projektu, jehož cílem je dlouhodobě zlepšovat úroveň angličtiny mezi dětmi prvního stupně základní školy. To se děje formou metody CLIL, kde se tento cizí jazyk používá pro běžnou každodenní komunikaci v předmětech jiných než jazykových. V tomto směru máme již nemalé zkušenosti, a tak se o ně rádi dělíme s ostatními. Spolu s námi jsou v tomto projektu zapojené i školy z Finska, Lotyšska, Polska a Španělska (přesněji Baskicka).
A právě do poslední zmíněné země, do městečka Zeberio, které se rozkládá na úpatí hor a zároveň je velmi blízko moři, se vydala neohrožená cestovatelská výprava reprezentovat naši školu. Z učitelského sboru byli vybráni Mgr. Petra Plíhalová a Mgr. Robert Mulár, aby doprovodili hlavní aktéry - Jakuba, Alexandra, Stelu a Viktorii z třídy čtvrté a Justýnu a Emu z třídy páté. Samotná cesta (včetně té zpáteční) byla hladká a bez komplikací. Děti byly hned po přistání mírně nervózní a zároveň nedočkavé, těšily se zejména na svoje hostující rodiny.
Po trochu nesmělém, ale úspěšném seznámení se nám svěřenci do dalšího rána ztratili z dohledu. Nicméně již následující školní den jsme se společně viděli ve škole, kde byl pro školáky i pro učitele připraven bohatý program. Inu dobrá, ten učitelský nebyl tolik atraktivní, neboť sestával i z práce na projektu, kterou je nevyhnutelně potřeba vykonat ke splnění projektových cílů. Ale i pro nás se ve volných chvílích naskytla možnost jít se podívat na hodiny žáků, kde mezinárodně namíchané týmy vyráběly, luštily, komunikovaly a spolupracovaly. My jsme, mimo jiné, měli možnost podívat se a následně prodiskutovat i projektovou metodu výuky. Ač je tato metoda známá, na této poměrně malé prestižní škole má již dlouholetou tradici a používá se “nepřetržitě”. Jinými slovy, samotné projekty nejsou jen jakýmsi zpestřením výuky, ale výukou samotnou. Jak praví známé rčení, po práci nás čekala i spousta zábavy.
V odpoledních programech a volných dnech, kdy se do školy nemuselo vůbec, jsme navštívili největší město (a zároveň destinaci našeho příchozího letu) Bilbao. A je to město skutečně veliké s téměř čtyřmi sty tisíci obyvatel. Za zmínku určitě stojí návštěva Guggenheimova muzea moderního umění. Ač třeba mně osobně umění mnoho neříká, prohlídka byla vskutku nečekaně poutavá. Neméně krásná byla i návštěva města San Sebastian, kde jsme se, jdoucí po pobřežních promenádách, nechali unášet na vlnách příjemné slunné atmosféry. Na našich dětech bylo skutečně vidět, že jsme národ bez moře, neboť se ke šplouchající mořské hladině rozběhly s největším nadšením a stejně tak měly nohy a boky “ošplouchané” nejvýše ze všech zúčastněných.
Po takovém osvěžení těla jsme se vydali osvěžit i ducha do institutu, jež by se dal nazvat obdobou české “iq-landie”. Na rozdíl od muzea, zde bylo přímo vítané všeho se dotýkat, se vším lomcovat a všechno mačkat, tudíž si umíte představit, že děti byly u vytržení. A v neposlední řadě je nutno zmínit i dechberoucí scenérie, které nám další den nabídlo město Bermeo. Po výstupu z autobusu nás ještě dostihla malá sprška z mračen. Ovšem nedá se srovnávat s tou slanou, kterou ochutnali všichni, jež pluli na přídi výletní lodi. Otevřené moře s ní dosti házelo. Naštěstí všichni zůstali na palubě i přes příležitostné vrávorání lodi. Nakonec byli z celé situace nervózní tradičně pouze učitelé. Zlatým hřebem byl ostrůvek Gaztelugatxe, který byl přímo fascinující. Podle slov místních by ho ale málokdo znal a navštívil, kdyby se býval neobjevil v záběrech jednoho amerického seriálu.
Více informací z úst samotných zúčastněných žáků se dozvíte z archivu článků na našich stránkách. Za výkonný pedagogický projektový tým bych rád vyjádřil velké díky nejen všem, kteří se podíleli na uskutečnění výjezdu, ale i vybraným žákům, kteří vše zvládli na výbornou! Těšíme se na další společné zážitky!
