Středoškolský divadelní soubor Divadelní klub mladých (DKM) slaví zkraje června půlstoletí. Soubor za celou dobu režírovaly jen dvě osoby – Marie Jiřičková a její dcera Iva Bufková. Vystřídalo se v něm ale nesčetně studentů, kteří každoročně uvádí novou inscenaci a postupně získávají větší divadelní zkušenosti. Studenti po maturitě ze souboru odejdou a přicházejí noví, DKM však zůstává. A láska studentů ke svému prvnímu souboru také.
Ivo, máš přehled, kolik studentů se během 50 let zapojilo do hraní s DKM? Jaké hry se nastudovaly od 40. výročí, které bylo zakončeno pásmem poezie Kavárna Ulice?
To se dá těžko spočítat, protože záznamy z 80. a 90. let nejsou úplné, ale odhadem několik set, protože za posledních dvacet let přivítalo DKM do svých řad cca 120 nových adeptů herectví. V posledních deseti letech bylo nastudováno 11 nových inscenací, které byly střídavě určeny pro malého i velkého diváka – Kytice, Jak princezna hádala…, Špalíček pohádek, Škola základ života, Geneze aneb Černošský Pán Bůh a páni Izraelité, Čert a Káča, Skřivánek, Pojďte a poslyšte, Treperendy, Kocourek Modroočko a Balada.
Jaké zásadní mezníky se udály během padesáti let DKM?
Padesát let je velmi dlouhá doba a určitě významných okamžiků bylo více, to já úplně nemohu posoudit, protože jsem se s DKM ztotožnila až na přelomu tisíciletí, ale myslím, že smutným mezníkem byl odchod zakladatelky našeho studentského souboru Marie Jiřičkové, mojí maminky, která se zároveň zasloužila o obnovu činnosti DK Jirásek v roce 1969.
A co během posledních deseti let?
Nejvýznamnějším bodem za posledních deset let je pro mne setkání a navázání spolupráce s Davidem Maškem, skvělým muzikantem a člověkem, který dal naší práci jinou dimenzi, umožnil okořenit divadelní inscenaci muzikou, a také zapojení mojí kolegyně a výborné sparring partnerky, Kamily Rážové, která vložila do naší práce svůj bohatý výtvarný a pracovní potenciál. Pak určitě i jedno divadelní představení uplynulé doby, které mělo zvláštní kouzlo – Škola základ života – spojily se oba českolipské divadelní soubory (DKM a DK Jirásek), vše doprovodila swingová kapela Davida Maška. Bylo to skvělé, ta spolupráce, to kamarádství obou generací. Já měla pocit déjà vu, vrátila jsem se do dětství, kdy jsem nasávala vůni divadla velkého divadelního souboru.
Vybavíš si z historie souboru nějaké členy, kteří se posléze úspěšně začali věnovat divadlu na vlastní pěst?
Na profesionální dráhu se vydala úspěšně celá řádka mladých lidí, v tuto chvíli mě napadá Denisa Nová, Honza Holek, Šárka Marková, Hanka Sršňová, Petra Horváthová, Markétka Holá, Ondra Janoušek a mnozí další. Snad jsem na někoho nezapomněla. Režírovat začal velice úspěšně Vašek Klapka (současný režisér DK Jirásek), Honza Holek, Jana Kalvachová Kolářová (současná členka DK Jirásek), určitě jich ale bylo více.
Oslavy narozenin by měly být dokonce dvoudenní. Co se chystá a kdo se na nich podílí?
Všechny připravované inscenace jsou v performanci členů Divadelního klubu mladých, takže to bude náročná záležitost, ale my to dáme. V pátek se odehrají dvě reprízy Kocourka Modroočka pro 1. stupeň ZŠ a MŠ. Ve večerních hodinách mohou dospělí diváci zhlédnout reprízu úspěšné inscenace Treperendy. V sobotu odpoledne a v podvečer bude uveden divadelní blok, který tvoří dvě divadelní představení – scénické autorské pásmo poezie, pod názvem Balada, v provedení současných členů DKM, druhým titulem jsou Kennedyho děti Roberta Patricka v nastudování osvědčených bardů, bývalých členů souboru. Večer a tedy celý festiválek s názvem “Jedeme dál…“ zakončí koncert, prezentace písniček, které prošly divadelními inscenacemi za posledních cca 15 let.
V rámci oslav vychází i vzpomínková brožura s rozhovory bývalých členů. V ní se ptáte "Co se ti vybaví, když se řekne Divadelní klub mladých?" Co se Vám vybaví?
Při vyřčení Divadelní klub mladých se mi vybaví radost, spousta práce, nervy, štěstí, zlobení, naplnění, láskyplná náruč, kopec smíchu, kamarádi a skvělí mladí lidé, kteří mě naplňují energií.
Jedeme dál…, Oslavy 50 let Divadelního klubu mladých, 1.–2. 6., Jiráskovo divadlo Česká Lípa
Anketa mezi bývalými členy Divadelního klubu mladých
Co se ti vybaví, když se řekne DKM?
Krásné vzpomínky na začátky mého divadelního života.
Honza Holek
Majka Jiřičková – Cyrile nahlas. Vysvětlení: Hra Ve jménu člověka, večer v Jiráskáči, sedím zády k šále a vedu dialog se starým abbém, Majka měla pocit, že nemluvím dost nahlas, a tak zpoza té šály špitla “Cyrile nahlas.” V ten moment sál vyprskl smíchy, protože Majky špitnutí bylo naprosto zřetelně slyšet až na balkóně. Prostě Majka.
Cyril Grolmus
Když zaslechnu písmenkové spojení DKM, vybaví se mi usměvavé tváře, smích, divadlo a hlavně mladí lidé pod vedením skvělé ženy, která vytváří umění a společně se svými chráněnci ho předává s láskou dál. V podstatě parta mladých nadšenců, kteří zjistili, že je život na divadelních prknech naplňuje. A stejně tak jsem to cítila i já, když jsem patřila mezi tuhle skvělou partu.
Jana Bošová
Taková druhá rodina. Radost, zábava, přátelství. Jsem za tu zkušenost, zážitky a lidi, které jsem poznala, moc vděčná.
Renča Lazárová
Moje druhá rodina.
Klárka Ponížilová
DKM – objímaní se na zkouškách, příjemné mrazení před premiérou, srandičky v šatně, hledání v hledišti, jestli přišli, královna, motýl i jepice, vyměnit rychle kulisy, děkovačka, tolik pýchy a štěstí, květiny pro paní režisérku, zase to s námi zvládla, nezapomenout na Zdeňku Zahrádkovou, klapání jejích berli, cesta do Náchoda, kytara a zpěv, tolik mládí a přátelství, přišla jsem o hlas, ale stálo to za to, někteří z nás tu káru táhnou dal, mám vás všechny ráda!
Jana Kučabová
Působení v DKM je pro mě nejkrásnější období školních let. Možnost stát se někým jiným, spolupráce s úžasnými lidmi, spoustu úsměvů, skvělých zážitků a velká divadelní zkušenost. Ve dvou slovech snad jen jako srdeční záležitost.
Verča Sabová
Pro mě DKM znamená: Nekonečně mnoho nádherných vzpomínek plných přátel, legrace a zábavy.
Michal Pinter
DKM pro mě byl druhým domovem a rodinou. Paní Bufková dělá vše srdíčkem a dělá vše proto, aby to lidi, kteří jsou součástí DKM, bavilo. DKM je to nejlepší co mě na střední potkalo, a jsem za to moc ráda! Děkuji paní B. a všem kamarádům za skvělé roky a přeji DKM spousty dalších úspěchů.
Dáša Hrušková
"Bavit se a bavit ostatní." Jedinečnou životní etapu plnou zážitků, jak z jeviště, tak ze zákulisí, se skvělou partou lidí, plný kopec srandy a navázání opravdových přátelství. Co se týče komunikačních dovedností a spolupráce v týmu, považuju divadlo za jedinečnou průpravu do dalších let.
David Vrabec
DKM pro mě znamená vzpomínky a krásné momenty mého mládí. Když se řekne DKM, vzpomenu si na zábavu a legraci při našich zkouškách a rozčilování paní B. Zpětně si uvědomuji, jakou s námi měla trpělivost. DKM pro mě znamená hlavně tvůrčí a láskyplný přístup paní Bufkové, bez ní by DKM nebylo DKM.
Alex Sirota