„Sejdeme se?“ zeptala se Františka, když zjistila, že její milenec tráví rodinnou dovolenou na horách ve stejném termínu jako ona.
„Uvidíme, jak se situace vyvine, ale mělo by to jít,“ odpověděl milenec.
V půlce týdne přišla Františce esemeska: „DNES BY TO SLO,CO TREBA V JABLONCI VE DVE.SJEDU DOLU NA BEZKACH “
„OK,“ odpověděla Františka. „VE DVE TE BUDU CEKAT NA NAMESTI“
V 13,45 Františka nedočkavě postávala před jabloneckou radnicí. V 14,05 raději napsala zprávu. „UZ JSEM NA MISTE,PRIMO V CENTRU“
„PROMIN,PRIJEDU O CHVILI POZDEJI.PRECENIL JSEM SVOJE SILY,ALE UZ JSEM NA CESTE“
„NESTALO SE TI NECO?“napsala Františka ve 14,30. Cvakala zuby a už skoro hodinu se rozhlížela všemi směry.
„JSEM PRIMO V CENTRU,NA AUTOBUSOVE ZASTAVCE.KDE JSI TY?“ odepsal jí milenec.
„JA TAKY V CENTRU.ZASTAVKU NEVIDIM.MAM NEKAM POPOJIT?“
Pět minut čekala na odpověď.
„VE KTEREM JSI JABLONCI?JA NAD JIZEROU“
„AHA,JA NAD NISOU“