K nápadu psát o lidech z českolipských hřbitovů mě přivedla návštěva stejného zařízení v Turnově.
Během dušičkového období jsem tam zacházel s vnučkou mé přítelkyně. Ji zajímaly zejména kytky a světýlka, já si velice rychle všiml různých cedulí odkazujících na zajímavá jména v jednotlivých sektorech hřbitova. Pak stačilo objevit ceduli u vchodu s krátkými charakteristikami a už jsem byl schopen mezi hroby trávit dlouhé minuty, během nichž jsem googlil informace o pohřbených osobnostech.
První mnou vyfocená cedulka
Mapa a krátké charakteristiky osob
Perla mezi zdejšími hroby. Nápis na náhrobku je doslova legendární: „Spisovatelka Abigail Horáková, její synek Pepa a popel chotě.“
Ale proč psát o Turnově, když jsme regionální deník zaměřený na Českolipsko? Našel jsem si nejprve něco o historii českolipského městského hřbitova.
Na wikipedii lze zjistit základní fakta - městský hřbitov byl vystavěn roku 1885 náhradou za původní pohřebiště u kostela Povýšení svatého kříže (to je ten kostel pod hřbitovem). Vyplývá z toho, že je relativně mladý, což velmi omezuje mou šanci, že na něm objevím dost zajímavých osobností.
Druhým faktorem je, že v České Lípě došlo několikrát k vysídlení (a dosídlení) obyvatel. Po roce 1938 byli odsunuti Češi, po roce 1945 zase Němci. A mezitím došlo k praktickému vyhlazení zdejší významné židovské populace, která měla vedle současného hřbitova také jedno ze svých pohřebišť.
V době uranového boomu navíc byla část hřbitova obětována rozvoji sídliště Špičák.
Více než wikipedie o Městském hřbitově na svých stránkách věnovaných zejména starým pohlednicím píše Jiří Kratochvíl: "První pohřeb se zde konal 4. července 1885, kdy byla pohřbena nádenice Anna Stollová z Velkého Grunova za účasti starosty města Josefa Kutzera. Dnes byste zde hledali její hrob marně, stejně jako spoustu dalších obyčejných, ale i nádherně vyvedených hrobů z období předválečného, ale i relativně nedávného.
Velká proměna hřbitova započala zrušením jeho vrchní části na konci let sedmdesátých. Důvod zrušení mi není znám, ale s největší pravděpodobností důvodem byl nový plán zástavby v tomto prostoru. Z části hrobů, kde si pozůstalí požádali, byly ostatky přeneseny do spodní části, několik dalších ostatků, zejména z hromadných hrobů vojáků, byly pietně přeneseny taktéž na nezrušenou polovinu hřbitova. Například v pravé horní části byl velký prostor s neoznačenými hroby polských vojáků zejména z období osvobození města na konci druhé světové války."
Před první návštěvou českolipského hřbitova, která nebyla věnována mé tchýni, jsem si do mobilu stáhnul aplikaci billiongraves. Jde o produkt společnosti myheritage, která provozuje největší síť rodokmenů na světě.
Samotná aplikace i její používání jsou zdarma a tisíce lidí z celého světa pomocí ní dokumentují hroby. Amatérským genealogům pak mohou údaje pomoci při pátrání po svých předcích, po vzdálených příbuzných nebo po různých chybějících údajích.
Momentálně je takto ve světě zmapovaných něco přes 38 milionů hrobů. Já takto virtuálně objevil hroby svých vzdáleně příbuzných (z rasovských rodů) třeba v Nebrasce nebo v Mnichově u Mariánských Lázní.
Náhrobek v Nebrasce
Náhrobek v Mnichově u Mariánských Lázní
Hned po stažení jsem zjistil, že pomocí této aplikace na českolipském hřbitově ještě nikdo nepátral. A tak, když už se do toho pustím, třeba přinesu štěstí někomu na druhém konci Česka nebo dokonce světa.
Budu rád, když se mnou dobrodružství českolipských hřbitovů budete sdílet. A hlavně, když mě upozorníte na jakoukoliv informaci, fotografii, souvislost, kterou bych mohl do svých článků zahrnout.
A předem upozorňuji, že nejsem historik, jen milovník příběhů. Obzvlášť když se odehrávaly v našem krásném městě.