Mário Bihári, jiný a strhující

Verze pro tisk |

V pátek 12. října festival Lípa Musica zařadil vybočení z klasickohudebního zaměření své dramaturgie a přivítal výraznou osobnost romské hudební scény, multi instrumentalistu a zpěváka Mária Biháriho. Vyprodané Centrum textilního tisku zažilo pestrý hudební večer s romskými tradicionály i osobitými písněmi na pomezí jazzu, popu a folku.

Mário Bihári je výjimečný romský umělec, jehož v počátcích jeho kariéry formovala zejména spolupráce se Zuzanou Navarovou, která v něm probudila výjimečný skladatelský talent. Po smrti Zuzany se začal věnovat sólové dráze a založil i vlastní kapelu. Bihári ztělesňuje spojení romského hudebního cítění s klasickou, folkovou i moderní elektronickou hudbou, popem a jazzem, kterému nechybí syrová muzikalita a cit pro improvizaci. Jeho sólové recitály jsou vždy unikátním zážitkem, neboť jak předvedl i na festivalovém koncertu, Bihári vystupuje bez přípravy a nechává se atmosférou večera inspirovat k okamžitým hudebním nápadům, které sám vtipně glosuje. Je temperamentním klavírním i akordeonovým virtuózem, jehož projev je vášnivě strhující a odzbrojující, i sladkobolně citový. Vokálně disponuje mohutným hlasem s líbeznou kantilénou, typicky hrdelním i nosovým romským akcentem a místy poněkud až muzikálovým výrazem. Hudební jistotu mile doplňuje jistá skromnost až nemotorná nevědomost v československých komentářích, kterým nechybí lidský nadhled a schopnost zlehčit i vlastni zrakový handicap.

Biháriho originální živelný až srdceryvný písničkářský styl i osobitý humor si festivalové publikum zamilovalo od prvního okamžiku a rytmickým podupáváním, tanečními pohyby, tleskáním a zejména píseň od písně sílícím aplausem potvrdilo, že mimoklasická zpestření jsou tím pravým kořením festivalové dramaturgie.

foto: Lukáš Marhoul

alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
Nahoru