10. výročí od povodní

Mimoňský JAROFEST II: svěží punk a crossover v zebavém průvanu

Verze pro tisk |

Takhle souhrnně by bylo možné charakterizovat pokračování punkrockového festivalu Jarofest II., který proběhl ve venkovních prostorách mimoňské restaurace u Jelena v sobotu 20.6.2020. Myšlenka sezvat několik stěžejních skupin punkové hudby, ale i rockového crossoveru už vznikla v loňském roce, a i když se tenkrát pořadatelé potýkali s velkým vedrem, zvukovými obtížemi a také technickými problémy týkajícími se servisu občerstvení, našla si tato akce své příznivce a uspořádání druhého ročníku bylo nasnadě. Tím spíše, že mimoňské Dny města byla zrušené. Hlad po živelné rockové události tady určitě byl, a i když je punk určitě marginální hudební záležitostí, byla návštěvnost akce pozoruhodně vysoká, řekl bych že na hlavní hvězdy večera se přišlo podívat nejméně 100 lidiček.

       Nevýhodou dlouhých festivalů je vždy časování. Jarofest II však začal odpoledne již po třetí hodině, a i když jsem osobně neviděl první tři kapely, bylo zřejmé, že příjemná atmosféra z vystoupení skupin ROPUCHA, HRANA KOULE i ŠAŠCI BEZ HODNOSTI se přenesla do pozdějšího večerního setu všech dalších aktérů. Českodubští mladíci pod názvem PROZATÍMNÍ ŘEŠENÍ začali hrát svůj melodický punk krátce po půl sedmé a byli rozhodně největším překvapením celé akce. Svěží jednoduchá tří akordovka s pozitivně laděnými texty nenechala nikoho chladným, obzvláště písně Nic nebude stejný nebo Lidi jsou opravdu hitovky. Kluci totiž dominují úžasným dvojzpěvem obou kytaristů, což je odlišuje od ostatních „sekavých“ těles, já bych je bez váhání pasoval na příjemné české GREEN DAY. V druhé části vystoupení pak trochu přitvrdili a jejich kytarová souhra byla lahůdkou.

       Že u Jelena nešlo pouze o punk, ale i solidní thrashový nářez s alternativními pasážemi, dokázala v plném míře českolipská pětice T.A.T, která se do Mimoně triumfálně vrátila po vydařeném předskakování pražské legendě JOLLY JOKER v rámci loňského halloweenského nářezu. Tahle legendární parta, seskupená kolem kytaristy Franty Horyny, vydala digitálně v minulém týdnu nové album Jak se máš něco?, a tak jejich set na sobotní akci byl evidentní. Nesmlouvavé texty skladeb Internet nebo Kanadskej model, které mají výrazný sociální podtext, syrově odzpíval sám jejich autor, nový zpěvák Kráza, který i na závěr poskytl krátký rozhovor.

       Od kruháče vedoucího na Českou Lípu začalo poměrně intenzivně foukat, když se na scénu dostali mimoňští punkoví matadoři OSLIZ. Z jejich naposledy vydaného, výběrového CD Bestie, kterým se fandům loni odměnili za věrnost, představili opět největší šlágry Anarchie a Alcopunk, a kdyby nebylo zpoždění celkového programu, možná by hráli i déle. Raději ale uvolnili místo headlinerům AREA CORE, na jejichž atmosférický projev byli zvědavi opravdu všichni přítomni. Před hracím stanem bylo vskutku plno, ale kapela se potýkala se zvukovým naladěním, čímž ztratila další minuty. I přes nefunkčnost druhého syntetizátoru, který lehce ve výsledném soundu chyběl, rozpálili na výbornou svůj půlhodinový set založený na jediném, kultovním albu The End is Near a okamžitě vytvořili strhující náladu v pomalu se smrákajícím prostředí. Samozřejmě nezapomněli na své nejsilnější skladby Devil´s Depressed a Taken Away From Me. V romantickém šeru byl jejich post-hardcoreový projev, v němž špičkově vynikl syntezátor Honzy Fridricha, tím pravým pocitovým balzámem a skutečným vrcholem večera. Ve 21:59 však zpěvák oznámil, že musí koncert ukončit, nebo si již nikdy na této akci nezahrají. Nekompromisní nůžky místních nařízení, které pořadatelé bohužel zatím musí respektovat, tak ukončily akci přesně v duchu přísloví V nejlepším se má přestat.

            Nebereme-li v úvahu propršenou rockovou akci v Žíznikově, která se konala o předešlém víkendu, pak mimoňský Jarofest II. více než důstojně zahájil rockovou letní sezónu 2020 na Českolipsku.

alt
alt
alt
alt
Nahoru