Jaroslav Friš: Deska je pro nás malou cestou do Irska

Verze pro tisk |

Prvotní myšlenka na vznik dokské kapely MalemIrish hrající s vlastním pojetím tradiční irskou hudbu se urodila před pěti lety v hlavách kytaristy Zdeňka Urbana a již bývalého člena Jaroslava Stránského. Posléze přicházeli a střídali se členové, aby se kapela postupně stala pravidelnými účastníky festivalů a hrdými šiřiteli irské kultury nejen v našem regionu. Jelikož nyní kapela křtí svou první studiovou desku Journey to Ireland, položili jsme několik otázek členovi kapely Jaroslavu Frišovi.

Kde se vzala tvá záliba v irské hudbě?
Hudba Irskem šmrncnutá mě oslovila už v pubertě. Jako fanoušek rockových a punkových kapel jsem se brzy zamiloval do Flogging Molly, Orthodox Celts, Dropkick Murphys a dalších. Když jsem přišel do kapely, hrály se různé písně, které jsem už znal právě od zmíněných kapel. Předtím jsem ale nevěděl, že to, co hrají, jsou irské tradiční lidové písně v jejich úpravách. Postupem času se ze mě stal fanda irské a ostrovní hudby v čisté podobě. Mám na irské hudbě rád používané nástroje, jako housle, dudy, bendžo, tahací harmoniku, stejně jako střídání nálad, tempa a rytmů.

Na co se mám naladit, když si chci užít večer s irskou hudbou?
Když jsem byl na prvním festivalu Beltine, kde vystupovaly kvalitní české kapely hrající irskou hudbu, přijel jsem s naprosto běžnou náladou. A můžu říct, není potřeba se na nic naladit, to za Vás udělají ti muzikanti na pódiu. (smích) Vystoupení několika kapel mě absolutně pohltilo, svojí atmosférou, výpravou písní, barevností nálad a emocí. Řekl jsem si, že za rok chci na tom pódiu stát taky. Kluci se smáli. O rok později jsme na tom pódiu jako absolutní zelenáči opravdu stáli. Psal se rok 2018. Do teď si vzpomenu, když jsme si po vystoupení v autě pouštěli náš živák nahraný na telefon a radovali se, že se to dá jakžtakž poslouchat. Tam jsme se nejspíš zamilovali do společného hraní a tvoření.

Jak početná je komunita irských kapel v Čechách a jak jste na tom s posluchači? Při jakých příležitostech vás může člověk slyšet?
Komunita kapel mi přijde opravdu malá. Zato lidé v ní velmi milí. Je radost se s nimi seznamovat. Jsme všichni na jedné lodi. Nejběžnější akce, kde si poslechnete irskou hudbu, jsou keltské svátky jako Beltine či Lughnasad, akce zaměřené na irskou nebo skotskou kulturu a samozřejmě festivaly. Přijde mi, že posluchačů je opravdu hodně. Je to asi i tím, že tyto akce jsou spojené s pěknými historickými místy, jako jsou různá hradiště a hrady, či přírodou. Kromě hudby bývá při těchhle akcích bohatý doprovodný program pro celé rodiny, od koupaní v jezeře po keltské rituály, fireshow, ukázky šermu, workshopy muzikantů, dobrého piva a staré whisky.

Co znamená vydat v Česku desku s irskými písněmi?
Pro nás to znamenalo zjistit, zda naši fanoušci něco takového opravdu chtějí. Využili jsme k tomu crowdfundingovou internetovou kampaň a byli jsme mile překvapeni, že se na desku vybrala požadovaná suma peněz, navíc vzniká i klip k naší nejoblíbenější písni, kterou zakončujeme koncerty. V březnu fanouškům s vděkem dáme CD, hned dva křty, jeden pražský a druhý dokský, a další čtyři koncerty, včetně České Lípy. Natočení desky je pro nás malá cesta do Irska. I proto název alba Journey to Ireland. Vážíme si této zkušenosti. Uvědomili jsme si ale, že to je teprve začátek MalemIrish. Zjistili jsme, kde máme limity, kde musíme zamakat a kam můžeme pokračovat.


MalemIrish a Věra & Her People, 12. 3., U bílýho černocha
Křest desky MalemIrish, 14. 3., Restaurace Kočí Doksy

OBĚ AKCE SE KVŮLI MIMOŘÁDNÝM OPATŘENÍM OHLEDNĚ KORONAVIRU RUŠÍ
 

Nahoru