Je mu 19 let, ale i přes takto mladý věk už stihl talentovaný Martin Válek, projít několika kluby. Nyní se pokouší dostat mezi jedenáctku vyvolených v základní sestavě České Lípy. Jak se mu to zatím daří, jak lze skloubit školu s fotbalem a na spoustu dalšího jsme se Martina zeptali.
Martine, mnozí fanoušci v České Lípě tě pořádně neznají, mohl by ses jim v krátkosti představit?
Na jaře mi bude dvacet let a pocházím z Mimoně. Mé nejoblíbenější místo na hřišti je v záložní řadě, ale nevadí mi ani ostatní posty. Mezi mé záliby patří film, hudba a veškeré sporty.
Jaké byly tvé fotbalové začátky?
Začínal jsem v Mimoni pod trenérem Grolem v 5 letech, poté nás převzal můj otec až do mladších žáků. V žákovském věku jsem přestoupil z Mimoně do České Lípy, kde jsem prošel pod trenéry Bahníkem, Měšťanem, Moravčíkem, Hejdou, Šimonem st. a Havlem. V kategorii dorostu jsem přestoupil do Mladé Boleslavi, kde jsem prožil zatím svá nejkrásnější fotbalová léta pod trenérem Mrvíkem, Sajdlem, Šípem, Murárkem, Vizingrem a Skoupým. Po angažmá v Mladé Boleslavi jsem se vrátil na chvilku do Mimoně, ze které jsem následně odešel do Varnsdorfu za českolipským treném Hradiským, který mi dal šanci nakouknout i do A mužstva. Z Varnsdorfu jsem se vrátil do milované České Lípy, kde mi hodně pomohli současní trenéři dorostu Roman Ladra a Martin Šimon, kterých si za to nesmírně vážím.
Momentálně působíš v kádru třetiligové České Lípy, jsi tam nejmladší?
Jsme tam vlastně dva mladí, já a Hory (Petr Horák) a myslím si, že nás kluci přijali dobře. Je tu skvělá parta a v dospělém fotbale jsem lepší nepoznal.
Nevyužívají spoluhráči tvého mladého věku?
Samozřejmě, že využívají! (smích). Samozřejmě jako každý nejmladší hráč mám své povinnosti a pořád to jsou kluci, kteří dokázali víc než já, a proto si nemohu moc vyskakovat – chovám k nim respekt.
V českolipském dresu s největší pravděpodobností už neuvidíme Martina Abraháma, který má nabídku z prvoligové Příbrami. Cítíš šanci právě na tomto postu?
Je škoda pro Lípu, že takový hráč odchází. Každý fotbalista chce hrát, proto i já budu na sobě pracovat a snažit se poprat o jakékoliv místo. Hlavně musím zapracovat na sebevědomí, to mi chybí (smích).
Takřka celou podzimní část jsi odehrál na hostování v Mimoni, jak hodnotíš toto období?
Upřímně řeknu, že to vidím jako druhou největší fotbalovou chybu, co jsem udělal. Ta první byla vrátit se z Mladé Boleslavi do Mimoně. Ale na druhou stranu, co mě nezabije, to mě posílí. Spíše mě mrzí, že když mi trenér Macháček dal vybrat mezi hostováním v Mimoni a setrváním v České Lípě na pozici náhradníka, že jsem se o to nepopral a raději jsem cuknul do Mimoně.
V dorosteneckém věku jsi patřil vždy mezi nejlepší hráče mužstva, ať už to bylo právě v Mladé Boleslavi, Varnsdorfu, či v České Lípě, jaký byl ale pro tebe přechod do mužského fotbalu?
To je asi největší problém. K mojí smůle mám přehnanou pokoru ke starším lidem, kteří dokázali víc než já. A hlavně nemám fyzické dispozice, ale na tom již v posilovně pracuji, dodává s úsměvem drobný fotbalista.
S jakým spoluhráčem si momentálně nejvíc rozumíš?
Doufám, že se všemi, ale nejvíce asi s Kůčou (Martin Kučera) a Karlem Kaňkovským, pak všeobecně s těmi mladšími hráči.
Věříš, že by na jaře mohla přijít šance nastoupit v ČFL?
Doufám, že ano. Že ukáži to nejlepší, co ve mně je. Momentálně se cítím výborně a věřím, že ta šance může přijít. Celé to záleží jenom na mně.
S jakým cílem jdeš ty osobně do zimní přípravy, která začíná 14.ledna?
Půjdu tam s tím, abych ukázal lidem, co mi věří, že na to mám a přesvědčil trenéry a lidi z vedení, že patřím právem do mužstva.
Ted trošku k osobnějším otázkám, je ti 19 let, studuješ ještě?
Ano studiji 4 ročník na střední škole ve Varnsdorfu, kam jsem kvůli fotbalu přešel z Mladé Boleslavi. Je náročné skloubit školu s fotbalem, abych ani jedno nezanedbával, ale když člověk chce, tak zvládne všechno. Kluci, co chodí do práce, to mají o dost složitější.
Letos tedy maturuješ, co plánuješ po studiu?
Až dokončím školu, tak vše bude záviset na České Lípě, která je pro mě v současnosti na prvním místě, jak fotbalem tak i lidmi. Tento klub mi dal šanci a já jim to chci vrátit.
Podporuje tě rodina ve fotbale?
Ano, rodina mě hodně podporuje a za to jim patří veliký dík, ale nakonec ve finále na hřišti jsem si to musel odmakat vždy sám. Upřímně říkám, že někteří lidé z Mimoně se nepřenesou přes to, že člověk může něčeho dosáhnout sám, bez cizí pomoci. Ale to je ta jejich maloměšťácká nátura – ať si o tom udělá obrázek každý sám. Naštěstí stále je více těch přejících než nepřejících, dodává na konec s trochou nadsázky tento sympatický mladík.
Martin Válek
Datum narození: 5.5. 1993
Váha: 67 kg
Výška: 179cm
Oblíbený klub: FK Mladá Boleslav, Arsenal Česká Lípa
Fotbalový vzor: Tomáš Rosický, Marek Kulič a Jan Broschinský
Oblíbené číslo dresu: 5 a 10
Posilovna nebo běh: Běh
Blondýna nebo Bruneta: Nerozděluji, ale rozhodně né zrzky
Mercedes nebo BMW: můj Peugeot Partner
Sparta nebo Slavia: Slavia, protože má výborné bonbóny
Pes nebo kočka: PES – Pro Evolution Soccer
Peníze nebo láska: Bohatá láska (smích)
Kafe nebo čaj: Čaj