Štafeta: Adéla Vavrušková

Verze pro tisk |

Zuzana Mátlová (zde) podržela tradici a předala štafetový kolík další úspěšné českolipské ženě. Mažoretky jsou výstavním českolipským zbožím, za tímto stavem však stojí velké úsilí.

Koukal jsem na vaše stránky a zjistil, že váš mažoretkový soubor funguje pro děvčata od tří do padesáti let. Je velký zájem dospělých mažoretek?

Rodičovský tým vznikl na popud maminek, které s námi jezdí pravidelně na soutěže jako pomocnice a podpora. Vzhledem k tomu, že posledních pár let se rodičovské týmy rozrostly a staly se velmi populárními, i my jsme nakonec jeden založily. Celkem máme 15 aktivních žen, které trénují dvakrát týdně a moc je to baví. Na první rok je to krásné číslo a ano, můžu říct, že zájem o to je.

Takže přicházejí i dospělé ženy, které nikdy mažoretkami v dětství nebyly?

Máme mezi sebou bývalé gymnastky, tanečnice, ale mažoretky ne. Možná bych to ani nenazývala „mažoretkování", je to spíš aerobic a tanec s třásněmi.

Mám asi hloupé dotazy, ale přišel někdy nějaký kluk?

Pokud neberu mladší sourozence našich svěřenkyň, kteří si s námi sem tam trsnou, kluk k nám nikdy žádný nepřišel. Vlastně ani nevím, co bychom s ním dělali.

Existuje někde ve světě soubor kluků?

Netuším, jestli čistě soubor chlapců, ale jednotlivci existují, a znám několik velmi úspěšných. Nejedná se už ale o disciplínu klasické mažoretky, ale jde o Twirling. Úplně jednoduché přiblížení: twirling je taková moderní gymnastika s hůlkou.

Jak vůbec mažoretky jako fenomén vznikly? Vůbec nevím nic o historii, ani o vzniku toho slova.

Jednou jsem historii mažoretek použila v seminární práci. Není zcela jasné, kde je úplný počátek vzniku mažoretek, ale s největší pravděpodobností vychází tento sport z vojenské přípravy. Mažoretky začaly vznikat ve východní Evropě a Asii. Jejich úkolem bylo zahajovat taneční festivaly v průvodu za doprovodu orchestru. Tato tradice trvá dodnes. Samotné slovo Majorettes pak vzniklo v Americe v roce 1927 a je odvozeno od mužského Drum Major neboli „mistr bubnu". Jednalo se o muže, kteří vedli celý průvod, v ruce měli dlouhou tyč a určovali rytmus celé kapele. V té době však panovala nerovnoprávnost mezi muži a ženami. Ženy chtěly všem dokázat, že i ony dokážou být velmi dobrým Drum Major – nu a tak vznikly mažoretky.

Jak vy jste se k mažoretkám dostala?

Ve 3. třídě mě maminka přihlásila do ZUŠ, do kroužku mažoretek. Naučila jsem se základ tance, úplný základ točení s hůlkou. Za pár let jsem sama zkusila vybrat hudbu a tvořit choreografii. To mě bavilo. Ale bohužel mě dostatečně nenaplňovalo celkové pojetí kroužku - bez soutěží, pouze vystoupení. Vlastně jsme to dělali bez cíle. O pár let později, jsem si v 16 letech založila svou první skupinu dětí v rámci školního kroužku a již od začátku mě v tom podporovala maminka, která se stala i patronem a pedagogickým dozorem.

Na stránkách se chlubíte řadou úspěchů. Jaká je v tomto sportu konkurence?

Konkurence je rok od roku silnější. Do každé sezóny jdeme s tím, že chceme vymyslet něco nového, nevšedního, tematicky neokoukaného. V mažoretkové asociaci jsme letos čtvrtým rokem. Na MČR jsme se doposud probojovali vždy, ale z toho první dva roky pro nás byly absolutně neúspěšné. Na MČR se sjedou opravdu TOP týmy z celé ČR a je velmi těžké, vyrovnat se jim.

Jak se vystoupení hodnotí? Jsou nějaké kategorie, disciplíny?

Každá choreografie je hodnocena třemi známkami. Hodnotí se pohybová a technická průprava těla - držení těla, srovnané nohy, ruce, propnuté špičky aj., choreografie a celkový dojem - závisí na pohybu děvčat po ploše, kostýmech, výběru hudby, tématu, práci s náčiním - hodnotí se náročnost prvků s hůlkou, ale i třásněmi. Porotě k tomu pomáhají tzv. Levely, které jsou rozděleny od 1. - 5. levelu. První je samozřejmě nejnižší level (pouze základ s hůlkou) a pátý level je nejnáročnější. Známka se pak odvíjí od toho, jak náročné prvky byly v sestavě použity a jaké mají technické použití. My se snažíme vymýšlet nové a neokoukané prvky, za takové se dá získat bonifikace, což jsou známky navíc, které se hodí.  Co se týče kategorií, ty se dělí podle věku od dětí po seniory, a disciplíny jsou určené pro skupiny, jednotlivce, dua/tria, miniformace s náčiním baton (hůlka), pompom (třásně).

Jaké nové prvky se dají třeba do vystoupení začlenit? Jestli to není tajné…

Poslední dobou se snažíme do našich choreografií začlenit twirlingové prvky v pohybu, spojené s tancem. Spojit hůlku s tancem vypadá jednoduše, ale zdání klame. Je velmi těžké soustředit se na hůlku a současně ladně a elegantně tančit. On už ten tanec sám, je dost náročný, naučit se ho tak, jak by měl vypadat. Je to pro nás ale výzva, zdokonalovat se.

Kolik je v současnosti v Lípě mažoretkových souborů? Je mezi nimi rivalita? Který je nejlepší?

V České Lípě je mažoretkový boom.Většina základních škol má ve své nabídce mažoretkový kroužek. Profi týmy jsou celkem dva. Adelline a soubor Rytmic. Řekla bych, že v dnešní době mezi námi již žádná rivalita není, nebo v to alespoň doufám. Jedeme si každý to svoje. Kdo je nejlepší? To nedokážu posoudit. Myslím, že oba soubory dělají, co mohou, aby co nejlépe reprezentovali své město. Naše výsledky jsou mnohdy velmi vyrovnané, ačkoliv spolu ne vždy soutěžíme v jedné kategorii.

Říkáte, že dnes mezi vámi rivalita není. Dříve to bylo horší?

Českolipsko je podle mě takovou malou mekkou mažoretek. Rytmic zde má dlouholetou tradici. My jsme vlastně vznikly pár let zpátky. Chtělo to chvíli času, než jsme si našli každý to své místo. Řekla bych, že nejhůře jsme všichni snášeli přechody dívek z týmu do týmu. Ani to naše vztahy neposilovalo. Věřím a doufám, že už máme každý svoje a děláme si to po svém bez jakýchkoli negací.

Mažoretky jsou váš koníček nebo se vedením oddílu dá uživit?

Donedávna to byl můj koníček, tři roky jsem byla externím pracovníkem DDM Libertin, vydělat se tím dalo něco málo navíc. Od března jsem se však díky mažoretkám stala interním pracovníkem DDM Libertin, a tak se i mažoretky staly náplní mé práce. Pokud bych jela na své vlastní triko, musela bych asi vybírat vyšší školné a účtovat si lektorné, jinak si tím člověk určitě nevydělá.

Máte v DDM ještě na starosti nějaké oddělení? Mimochodem, svou profesní kariéru, když nepočítám malou epizodu u popelářů, jsem také začínal v domě dětí a mládeže (tenkrát ještě spíše pionýrů).

Mám na starosti celé oddělení společenských věd, starám se o všechny taneční kroužky, fotokroužek, tvořivé kroužky - práce s papírem aj. Do toho organizuji akce jako je Majáles, Pálení čarodějnic, Dětský den, Putování pohádkovým lesem, Městské slavnosti a spoustu dalšího, samozřejmostí jsou i tábory (příměstské a pobytové). Myslím, že jsem se v tomhle oboru našla, a i když je někdy náročné skloubit ten čas se vším, co se děje kolem mě, baví mě to a snažím se dělat všechny akce na plno. Výborní jsou i moji kolegové a paní ředitelka Mirka Netolická, bez nich bych to nedávala.

A stíháte ještě něco jiného?

Stíhám to, co stíhat chci. Netvrdím, že volného času mám na rozdávání, to určitě ne, ale omezovat se tím také nechci. Někdy si musím odpustit akci, koncert, kino. Na druhou stranu, trávit volný čas s dětmi mě baví, hlavně když to má nějaký smysl.

Proč zrovna na Partyzánce?

Vše je odvozeno od mojí mamky, která začala na Partyzánce učit. Založila tam kroužek mažoretek, holčičky chodily, my se začaly rozrůstat. Podpora bývalého pana ředitele nebyla dvakrát velká, vše se změnilo po nástupu nynějšího pana ředitele Mgr. Karla Minaříka, který nás od začátku podporoval, poskytnul prostor a dal nám šanci. Teď vím, že právě díky němu, můžeme být tam, kde jsme.

Jak je vůbec tento koníček pro rodiče náročný?

Snažíme se náklady snižovat, co se dá. Chceme, aby byl náš sport dostupný všem. Vybíráme školné na celý rok, částka se liší, pokud je soubor závodní nebo nezávodní. Děti, které navštěvují nezávodní tým, platí nižší částku, jelikož se jim do toho nezapočítává šití kostýmů. Závodní děti platí maximální částku 1.800,- na celý rok a v ceně mají zahrnuté veškeré kostýmy, doplňky a týmové oblečení. Co si pak děti hradí samy, jsou soutěže. Když jsou soutěže nákladnější, snažíme se na to děvčatům vždy přidat ze sponzorských nebo jiných zdrojů.

Dá se vydělat třeba na plesech, nějakých slavnostech apod.?

Ano, za každé vystoupení jsme velmi vděčné. Za svá vystoupení si nebereme majlant, pokud se nejedná o sponzorský dar, který je předem domluven. Od maturantů opravdu jen symbolickou částku, která nám ale v přípravách na novou sezonu velmi pomůže. Peníze se použijí na činnost, většinou je to šití kostýmů, nákup flitrů, lepidel aj.

Ve vystoupení mažoretek je vždy trochu sexy náboj. Neřešili jste nikdy v praxi nějaký problém?

Za svou existenci si pamatuji jen jeden případ, kdy jsme byly ještě opravdu looseři, sukně jsme měly až ke kolenům a sexy náboj opravdu nehrozil, nám jeden tatínek řekl, že si nepřeje, aby jeho dcera někde vystrkovala zadek a nakrucovala se. Přišlo mu to nevkusné. Nevím, co by dělal teď. I když ani teď se nedá říct, že by naše slečny působily vyzývavě. Výraz k tanci patří, ale víme, kde jsou hranice a vkus a jednoduchost vždy zvítězí.

 

Teď jsem si v Českolipském deníku všiml, že jste něco vyhráli. Podělte se ještě rychle o úspěch.

Ano, to je pravda. Máme za sebou nejdůležitější soutěže sezóny, MČR, kde jsme bojovaly o postupy na Mistrovství Evropy, které se koná letos koncem června v Italské Giulianově. Celkem nám tedy postoupilo 16 choreografií, což je obrovský úspěch, protože loni to bylo „jen" 13. Do toho jsme si odvážely několikanásobné tituly I. a II. vícemistryň ČR ve všech věkových kategoriích. I náš mamateam (rodičovský tým) byl velmi úspěšný a naše ženy si v konkurenci osmi skvělých týmů odvážely titul Mistryň ČR. Titul I. vícemistryň  ve velkých formacích získaly i naše nejmladší děti, které na ME nepostupují, a krásné juniorky s choreo „Strom života", která jestli nevezme „Taliány" za srdce, tak nevím. A prostřední kadetinky po loňském neúspěchu letos zabojovaly a vezou si titul II. vícemistryň ČR. Sezóna nám tedy nekončí, ale graduje.

Nahoru