Štafeta: Martin Brož

Verze pro tisk |

Dvojkou na kandidátce ANO 2011 je Martin Brož. V rozhovoru jsme se na chvíli zapletli do klasických názorových šarvátek ohledně Andreje Babiše, ale nakonec  jsme si nejvíce povídali o našich předcích. Genealogie je náš společný koníček.

U kandidátů za ANO mě vždy nejvíce zajímá, jak se do tohoto hnutí dostali a jestli jim nevadí Andrej Babiš. Můžete trochu popsat svou genezi od rozhodnutí dát se na politiku až po smíření se s Babišem?

Hnutí ANO mě oslovilo už v roce 2011. Líbilo se mi, jak se v čele s Andrejem Babišem prezentovalo. Dát se na politiku byl u mě ale celkem dlouhý proces, chtěl jsem hlavně vědět, jestli skutečně mohu něco změnit a udělat pro občany. Dneska už mohu konstatovat, že ano. Motivací pro mě bylo i to, že nemám rád, když někdo jen říká, že něco nejde nebo nemá smysl, aniž by hnul prstem. Považuji za důležité jít řešení problémů naproti, a to jsem také svým vstupem do hnutí ANO udělal.

S nikým jsem se rozhodně smiřovat nemusel, ani s Andrejem Babišem. Spíš mě zaráží, jak krátkou paměť někteří lidé mají a že zapomínají na divoká 90. léta a „přešlapy“ tradičních politických stran. Ve světle těchto událostí chápu, proč je Andrej Babiš pro některé lidi a politické strany tak nepohodlný.

Jak to chápete? Mně je také nepohodlný. Třeba tím, že se v divokých devadesátých letech stal miliardářem… Ale je pravdou, že mi vadí méně než Miloš Zeman. Stále doufám, že Babišův pragmatismus bude veřejnosti ku prospěchu.

Ta 90. léta ale byla divoká i pro ODS a ČSSD, které tu tehdy vládly a na miliardách Andreje Babiše mají také svůj podíl. Teď se jako zázrakem očistily a hlavně ODS společně s dalšími aktéry z těch let ukazují na Andreje Babiše, co všechno v souvislosti se svým podnikáním dělal a dělá špatně. A nikdo už moc neřeší jeho působení ve vládě, které je, troufám si říct, úspěšné. Zkrátka mám pocit, že se tady za každou cenu hledá něco, co by se mu dalo vytknout. Hlavně, ať už je pryč a nemění zaběhlé pořádky. Možná se pohybujeme na hraně morálky, ale nikdo neprokázal, že porušil nebo porušuje zákony.  Kdyby všechno před nástupem ANO a Andreje Babiše do politiky fungovalo v ČR normálně, tak bychom dnes nedělali tento rozhovor, protože by žádné hnutí ANO ani nemuselo vzniknout. To všechno je pro mě směrodatné. Nechci, aby to vypadalo, že mě minulost nezajímá, ale snažím se dívat hlavně dopředu.

Jste na kandidátce vysoko. Myslím si, že při rozložení politických sil máte reálnou šanci stát se zastupitelem, možná dokonce radním a za určitých okolností i uvolněným zastupitelem. Jste ochotný věnovat se profesionálně České Lípě na plný úvazek?

Rád se budu věnovat České Lípě a na formě úvazku mi nezáleží.

Sice nejste v politice úplný nováček, ale myslím si, že vás čtenáři úplně neznají. Nechcete sice, aby v rozhovoru zaznělo jméno vašeho současného zaměstnavatele, ale přesto: popište čtenářům, prosím, profese, kterými jste od vystudování uměleckoprůmyslové školy v Boru prošel.

Nejsem žádný fluktuant. V současnosti pracuji teprve ve svém druhém zaměstnání. Mým prvním zaměstnavatelem byl Crystalex v Novém Boru. Pracoval jsem zde celkem 13 let. Nejprve jako technolog ve výrobě, poté jsem přešel pod technický úsek, kde jsem s kolegy spolupracoval na technickém rozvoji firmy. Prošel jsem si řadou školení, ale asi nejvíc jsem se naučil od svého kolegy Jana Kubáta, který mi ukázal, jak důležité je nevzdávat se při prvních problémech, které inovace přinášejí. V roce 2008 jsem přešel k současnému zaměstnavateli, kde pracuji jako vedoucí infrastruktury a energetik. I v této firmě jsem se mohl podílet na nových projektech. Na základě zkušeností, které mám se zaváděním inovací z praxe, jsem přesvědčený, že má v tomto směru významný potenciál i Česká Lípa.  Kdyby více naslouchala občanům, mohla být už o několik kroků napřed, minimálně co se týče služeb a fungování úřadu.

Můžete uvést konkrétní příklady?

Co se týče radnice, základem je otevřít ji více občanům a komunikovat s nimi. To znamená například změnit úřední hodiny tak, aby si všechno mohli vyřešit po práci a nemuseli si kvůli běhání po úřadech brát v práci volno. V souvislosti s tím se nabízí i zavedení různých on-line řešení, aby na ty úřady osobně nemuseli vůbec, pokud nebudou chtít. Vůbec bych se nebál inspirovat se v jiných městech a obcích a zavést v Lípě prvky Smart City. Řadu chytrých řešení můžeme zavést např. v dopravě, bydlení nebo v péči o životní prostředí. Mohu zmínit i běžnější, praktické věci, kdy nemusí jít hned o veliké investice. Občané České Lípy by například ocenili lepší údržbu laviček a jejich rozmístění. Zkvalitnit by se dala i péče o městskou zeleň, a to například zapojením samospráv domů, které by na údržbu dostávaly příspěvek od města. Městský park by si zasloužil svého zahradníka. A dalo by se pokračovat. Zkrátka a dobře, o město se musí pečovat, aby dobře vypadalo a lidem v něm bylo příjemně. V této oblasti Česká Lípa dost zaspala dobu.

Po minulých volbách jste se stal členem výboru pro rozvoj města a památek v České Lípě. Co zásadního jste během uplynulých čtyř let vyřešili?

Za čtyři roky jsme toho projednali opravdu hodně. Podařilo se například rozhýbat přípravy na rekonstrukci Škroupova náměstí a dořešila se koupě Kounicova domu.

V jaké fázi rekonstrukce Škroupova náměstí je?

Rekonstrukce Škroupova náměstí je na začátku. Považuji to za veliký úspěch výboru, protože je pouze poradním orgánem zastupitelů města, náš hlas byl po mnoha urgencích vyslyšen a podnikly se konkrétní kroky pro rekonstrukci. Výbor doporučil jednu ze dvou studií, jakým směrem by se měla rekonstrukce Škroupova náměstí ubírat. Požadovali jsme rovněž archeologický průzkum, který je pro přípravu rekonstrukce nezbytný, a ten byl proveden. Možná se tomu budete divit, ale není pravidlem, že zastupitelstvo, respektive vedení města odsouhlasí to, co jednotlivé výbory doporučí. Je to smutné, ale je to tak.

Která památka je vám v České Lípě nejbližší?

To je docela těžká otázka. Asi nemám vyloženě jednu nejbližší památku, ale je mi dobře v historickém centru města. Vnímám ho jako celek, který má svoji duši. Přirovnal bych ho k puzzle, kdy je každá část jedinečná a je součástí většího celku. O to víc mě mrzí, když vidím, jak některé památky chátrají a nepředstavitelně dlouho trvá, než se začne něco dělat pro jejich záchranu. Jasným příkladem jsou Kounicův dům a Tillie.

V životopise uvádíte, že máte nadstandardní uživatelské znalosti výpočetní techniky. Myslím, že státní správa v digitalizaci stále zaostává. Může být tato vaše schopnost nějak využitelná v práci pro město?  

Tím, že jsem měl k IT technologiím vždycky blízko, tak si dokážu představit online řešení, která by usnadnila práci městu a především by ulehčila život občanům. Česká Lípa by se po vzoru dalších měst a obcí v naší zemi mohla postupně stát také chytrým městem, tzv. smart city. Na druhou stranu si myslím, že se nemá nic přehánět a že musíme myslet i na seniory a další občany, kteří novým technologiím příliš nefandí. Pro ně by měla být radnice vždy otevřená.

Trochu jsem se na vás vyptával ve svém okolí, protože se osobně neznáme. Lidi vám trochu vyčítají přehnané ambice. Jak to je? Čeho byste chtěl konkrétně v politice dosáhnout? Ať už pro sebe nebo pro své voliče.

Tak to jste mě pobavil, to slyším poprvé, že mám přehnané ambice. Mám ambice změnit něco k lepšímu. Například i politickou kulturu v České Lípě. Byl bych rád, kdyby se obešla bez osobních výpadů a urážek a nepotápěly se dobré nápady jenom kvůli stranické příslušnosti.

Narážíte na vztah opozice a koalice v současném vedení obce? Jen pro pořádek – urážky jsem na vás nikdy neslyšel. Někdy v minulosti jsem se třeba zastával Petra Skokana. Lidi mu vyčítali přehnané ambice, ale já byl vždy přesvědčen, že on je přes všechno to převlékání kabátů patriot města a že ambice jedince nemusí být městu ke škodě.

Ano, přesně to mám na mysli. A také jsem přesvědčený, že současný vztah mezi opozicí a koalicí je hlavním důvodem, proč jsou lidé v Lípě politikou znechucení. Nemám nic proti kritice, pokud je konstruktivní. Mám rád, když se diskutuje a argumentuje pro dobro věci. To, co se dělo na jednáních zastupitelstva a někdy i mimo něj, byl ale naprostý opak, který se přeléval i dál na sociální sítě a do ulic České Lípy. Na českolipské radnici aktuálně chybí pozitivní myšlení, empatie, diplomacie, týmový duch. Ať volby dopadnou jakkoliv, doufám, že se zrovna tohle změní.

Vůbec ze všeho mě ve vašem životopise zaujala genealogie. Jak hodně se jí věnujete? Jak daleko jste se dostal?

Genealogii se věnuji nárazově, hlavně v zimním období nebo za deštivého počasí. Díky digitalizaci matrik je bádání mnohem jednoduší a lze ho provozovat z pohodlí domova. Nejdál jsem se dostal do období třicetileté války, cca do roku 1620. V průměru se jinak dostávám do poloviny 18. století, kde je mojí největší překážkou forma zápisu v písmu zvaném kurent. Nahlížení do matrik má své kouzlo, kdy se vám rozkrývají osudy různých lidí. Hodně materiálu jsem ale získal i od příbuzných.

Objevil jste ve svém životopise někoho zajímavého?

Žádnou modrou krev jsem nedohledal. Mým nejzajímavějším objevem v každém případě byla sestra mé babičky, která tak po 85 letech přestala být jedináčkem.

To mi ještě ujasněte?

Je to trošku delší historie. Když jsem se pustil do rodinného rodokmenu, už od počátku jsem věděl, že nejméně informací mám o předcích své babičky z matčiny strany. Babička si pamatovala jen pár informací ze svého dětství. Věděla jméno svého otce a vesnici, odkud pocházel. Rok po válce, jako náctiletá, se ho pokusila kontaktovat, ale neúspěšně. Nikdy svého otce nepoznala. Na začátku 90. let se podařilo na krátko kontaktovat rodinu po otci babičky, ale v té době to bylo formou několika dopisů a komunikace pak na dalších 25 let utichla. No a teprve letos na jaře jsem se dal do bádaní v části rodokmenu mé babičky, protože jsem chtěl, aby byl rodokmen kompletní. Bylo to trochu střílení naslepo, protože v jejím rodném listě jméno otce nebylo uvedeno. Tzn., nevěděl jsem datum jeho narození ani přesnou adresu jeho bydliště. Naštěstí se zadařilo hned napoprvé. Kontaktoval jsem příslušnou matriku a ještě ten den jsem dostal potřebné informace. Díky tomu jsem mohl kontaktovat sestru babičky a zorganizovat cestu za ní. Bylo z toho velice příjemné setkání a já měl rodokmen kompletní. I když, ten vlastně není a nebude kompletní nikdy.

A pochází váš rod z Českolipska nebo jste sem dorazili odjinud jako většina?

Částečně pocházíme z Českolipska a pak z okolních okresů Mladé Boleslavi a Litoměřic. Velká část předků také pochází z Jičínska. Takže předci jsou rozeseti po okolí.

Také rád cestujete. Jak byste naskládal jednodenní výlet po Českolipsku, kdyby k vám přijela návštěva ze zahraničí?

Návštěvu bych vzal na horu Klíč u Nového Boru, a to kvůli nádhernému výhledu do širokého okolí. Navštívili bychom také zámek v Zákupech, který je jedinečný především svojí historií spjatou s rodem Habsburků. Jako formu odpočinku bych zvolil projížďku parníkem po Máchově jezeře. Další část dne bych věnoval České Lípě, a to konkrétně návštěvě Vlastivědného muzea a galerie a centra města. Není sice v ideálním stavu, ale jak jsem již uvedl, má svoji atmosféru. Večer bych návštěvu zavedl do jazzovém klubu U Bílýho černocha. Máme tu ale tolik dalších hezkých a zajímavých míst. Řekl bych, že jeden den je na poznání Českolipska strašně málo.

Já se ještě vrátím k ANO. Po rozpadu po minulých volbách mi není úplně jasný koaliční potenciál. Věřím, že se na lokální úrovni nebude řešit Babiš. Jste schopní spolupracovat třeba se svým bývalým členem Ježákem, pokud k tomu bude výhodná konstelace?

Myslím, že ano.

Je vlastně někdo, s kým spolupracovat nechcete anebo jen se skřípěním zubů? A vím, že častá odpověď je: Koalice se řeší až po volbách. Voliči to asi potřebují aspoň tušit už před nimi.

Pro nás je nejdůležitější náš program a možnost jeho realizace. Na tom budeme stavět. Nechceme a nebudeme blokovat rozvoj České Lípy na základě nějakých osobních antipatií.

Seriál Štafeta bude snad fungovat i po volbách. Máte tip na nějakého Českolipana, kterého bych měl představit?

Myslím si, že byste mohl udělat zajímavý rozhovor s paní učitelkou Lenkou Adamcovou, která vyučuje taneční a literárně dramatický obor na Základní umělecké škole v České Lípě.

A na závěr ta už trochu zprofanovaná otázka. Jak byste využil miliardu od mecenáše?

Investoval bych je například do bydlení. Zastavěl bych proluky bytovými domy pro mladé, a tak bych také oživil centrum České Lípy. Zrekonstruoval bych hřiště u škol a za jasně daných podmínek bych některá zpřístupnil veřejnosti.

Zpřístupnění hřišť už párkrát volební téma bylo a patnáct let se situace nepohnula. Jaké by ty podmínky byly?

Jasně daná by měla být doba, kdy by byla hřiště určená pro veřejnost. A toto fungovaní by se muselo upravovat v závislosti na zájmu tato hřiště navštěvovat. To znamená, že některé hřiště by bylo například volně přístupné a některé by bylo za poplatek. Tomu by odpovídala i kvalita údržby povrchu atd.

Nahoru