20/2019

Verze pro tisk |

Když se před naším domem objevily sekačky, vyděsil jsem se, že to dopadne jako loni. Vrátil jsem se z Expedice a trávníky po městě byly hnědé, tvrdé, vysekané až na hlínu.

I proto jsem první otázku z poslední série pro starostku směřoval tímto směrem.

Její slova můžu potvrdit, letos se sekalo mnohem šetrněji, na rozumnou délku. I když to znamená, že budeme muset sekat častěji. Spíše si pokládám otázku, proč se vlastně seká. Pro sekání jsou dva důvody. Jeden je estetický. Ale to jsme si tak nějak nastavili my sami v sobě. Máme představu, že je nutné, aby všechny trávníky ve městě vypadaly jako na golfovém hřišti. Druhým důvodem jsou alergeny. Kdybych neviděl, jak může dopadnout student, kterého jsem vzal na louku za školou na botanickou vycházku, asi bych si na tomto místě dělal srandu, že podobně jsou lidé alergičtí na výtrusy hub, na roztoče, na pyl z bříz. Vykácíme teda ve městě a jeho okolí všechny břízy, posypeme po seči všechny pseudotrávníky pesticidy?

Sekání trávy je samozřejmě taky byznys. V každém městě ho provádí firma, která zaměstnává ne úplně zaměstnatelné lidi. Sekání trávníků je i politikum. V různých diskusích zatím více lidí nadává na to, když se nechá tráva přerůst, než na to, že se nakrátko poseká.

Minulou sobotu jsem se zúčastnil již patnáctého ročníku turistického pochodu šKrpál, který pořádá ZŠ Špičák. Počasí bylo tak akorát, žádný pařák jako v neděli, žádné deště jako v jiné dny následujícího týdne. Vše nahrálo tomu, že letošní ročník měl rekordní účast - 398 účastníků. Ale jinak jsem se jen tak prošel se synem, sledoval, jak se staví v okolí golfového hřiště, plnil úkoly u stanovišť s bývalými kolegy. Také jsem odlovil několik keší. Jedna z nich je nově položena v úvozu před Písečnou. Kdysi jsem uvažoval, že bych tam dal svou, ale nedařilo se mi k tomuto místu sehnat nějakou informaci.

Díky keši jsem se proklikal na stránky Geoparku Ralsko a zjistil pár zajímavých informací: "Horniny jsou mořského původu a vznikaly v druhohorách v období svrchního turonu. Území je atraktivní nejen z paleontologického, ale i geomorfologického hlediska. Lokalita byla středem pozornosti geologů již ke konci 19. století. Zejména práce prof. Antonína Friče přispěly k vytvoření seznamu zkamenělých živočichů. Celkově zde lze najít okolo 29 druhů makrofauny. Zcela nově byl zde potvrzen mlž Mytiloides scupiny, mechovka Petalopora cf. seriata a žralok Paranomotodon angustidens. Jedinečná úvozová cesta a trasa směrem k Novému Šidlovu se jakoby sama nabízí k procházce okořeněné o něco málo geologické minulosti."

Shodou okolností spolupracovala s Geoparkem i jedna z mých studentek při práci na své seminárce. Sama si tak vyzkoušela hledání zkamenělin v okolí Lípy.

A ještě jeden geologický zážitek jsem měl. Mé pátrání po předcích mě zavedlo do Šachova u Borohrádku a se zájmem si přečetl, jak tam patnáctiletý nadšenec do paleontologie objevil zkamenělinu tunové buldočí ryby (rozhovor s ním je například zde).

V sobotu jsem se byl podívat na první turnaj v discgolfu, který se v České Lípě odehrál na osmnáctijamkovém hřišti. Zítra na toto téma navážu v dalším díle Štafety. Dnes aspoň pár fotografií.

Jaká je role architekta ve městě? Potřebují města své doktory pro veřejný prostor? Jak funguje taková spolupráce a v čem je obohacující pro město i občany? Tyto otázky se budou pokládat na přednášce Jakuba Chuchlíka v úterý U Bílýho černocha. Ve stejný den se v Novém Boru uskuteční poslední předpremiéra filmu Rudy Živce s názvem Severní vítr. Na stejný den se chystají i další demonstrace proti Babišovi a té jeho bandě. V příštím deníku se také podíváme na výsledky eurovoleb.

Nahoru