Netradičně, z důvodu jarních prázdnin, se pravidelná schůzka Společnosti uskutečnila v pondělí 15. února 2016. Od 16 hodin zasedala rada Společnosti a upřesňovala program na letošní i příští rok. Na 17. hodinu se začali scházet členové i ostatní zájemci, kteří v počtu 36 zaplnili zasedací místnost městského úřadu. V letošním roce si připomínáme 700 let od narození Karla IV. a na toto téma byla zaměřená i únorová přednáška.
Na úvod přivítal všechny přítomné Jaroslav Slabý a uvítal mezi námi čestnou členku a skvělou přednášející PaedDr. Jaroslavu Šiftovou, která si pro nás připravila celkem dvě přednášky k výše zmiňovanému karlovskému výročí. První únorová přednáška se věnovala rodu Lucemburků, ze kterého Karel po otci pocházel. Rod lze historicky doložit od roku 963, kdy se v listinách objevuje hrabě Siegfried I. z tvrze Lucilinburhuc. Karel IV. však ve svém rodokmenu odvodil původ rodu od bájného Noema. Jeho synovec Jošt Moravský pokročil ještě dále a kořeny rodu dovedl až k bájné Meluzíně.
Za naprostého ticha všichni se zájmem sledovali osudy rodu, jeho pády a vzestupy od 10. do 14. století. Seznámili jsme se s nejvýznamnějšími osobnostmi tohoto významného rodu a to nejen v mužské, ale i v ženské linii (např. Jindřich IV. Slepý, sv. Kunhuta, Ermesinda II, Jindřich V., Beatrix z Avenes-Beaumont, Balduin, Jindřich VII., Jan Lucemburský a další). Poutavé vyprávění, oproštěné od zbytečných dat a „politiky“, zaměřené na konkrétní osobnosti a vazby nás přivedlo až na počátek 14. století, kdy na říšský trůn usedá Jindřich VII. Lucemburský. Roku 1310 uspořádal pompézní římskou korunovační jízdu a roku 1312 dosáhl císařské koruny. Během tohoto tažení umírá jeho bratr Walram, jeho manželka Markéta Brabantská a nakonec rok po korunovaci i sám Jindřich.
Ještě před korunovační jízdou se roku 1310 uskutečnila svatba Jindřichova jediného syna Jana s přemyslovskou princeznou Eliškou, a Jan tak usedá na český trůn. Během otcovy nepřítomnosti je pověřen i správou říše. I přes nelehkou situaci se Jan projevil jako obratný politik. Janovo označení „král cizinec“ bylo v přednášce zcela vyvráceno, neboť má velké zásluhy o rozkvět českého království (připojení Slezska, Lužice, Vorlandu, založení Staroměstské radnice, různé vyhlášky a nařízení). Ve své době platil za vzor rytířství a diplomacie. Na straně francouzského krále Filipa VI. řešil spory mezi Francií a Anglií ve stoleté válce. V osudné bitvě u Kresčaku jej doprovázel i jeho syn – kralevic Karel. Poté, co byl lehce zraněný Karel bezpečně odveden z bojiště, vyrazil rytířsky již slepý král Jan do své poslední bitvy. Janovy úspěchy a slávu předčil jeho prvorozený syn Karel.
Více jak hodinová přednáška přinesla mnoho zajímavých informací, dověděli jsme se řadu souvislostí a opraveny byly i některé tradované historické nepřesnosti. Poutavá přednáška byla odměněna bouřlivým a zaslouženým potleskem a všichni by rádi ještě poslouchali. Druhá část přednášky na téma osobnost Karla IV. se uskuteční v pondělí 9. května, kdy mezi námi opět srdečně přivítáme „naši Járu“.