Pondělní cestu do práce opět zdržela bouračka. Také máme nového kolegu a velkou náhodou je to Čech. Zbytek dne ubíhal bohužel celkem pomalu, začínám si zvykat na denní pracovní rutinu.
Úterní cestu do práce zdržela další bouračka, vypadá to, jako kdyby se Irové zbláznili, navíc řidiči MHD oznámili stávku na čtvrtek a pátek, takže očekávám nejhorší. V práci stále dotahujeme reporty ohledně září, takže je i co dělat. Odpoledne jsem si vymyslel recept a udělal si po delší době větší nákup. Také mě čekalo tankování, nabral jsem plnou, abych si ověřil, jak moc se palubní počítač liší od reality a je to zhruba 0,7 dl/100 km. I tak mi ale přijde ježdění za 5,5 l/100 km celkem v pohodě. Navíc jsem se naučil prát v ruce, tak to teď poměrně často praktikuji.
Středa začala stejně jako všechny ostatní dny. Ráno každodenní rutina. Jediná věc, kterou musím v práci ještě zařídit, je zjištění telefonního čísla na pracovní mobil. Do emailového podpisu jsem dal své telefonní číslo a dealeři mě nahánějí celý den na mobil. Po běhání jsem se večer pustil do pečení, na které jsem se od víkendu připravoval. Tentokrát byly mým cílem šátečky plněné vším možným. Nakonec se to ukázalo jako poměrně náročná činnost, celkem jsem stvořil cca 25 kusů, z nichž tak třetina je hodna zveřejnění. První třetina byla dobrá tak na to, abych se je naučil tvořit a zbylá třetina už bylo jen dopatlání z nutnosti, protože mě to po hodině vykrajování přestalo bavit. Chuťově jsou naštěstí celkem dobré, uvidíme, jak je ohodnotí ostatní.
Šátečky dopadly nad očekávání dobře, pochválili mi je v práci i u sousedů. Jinak se přes den nedělo nic zajímavého, dovymyslel jsem víkendový výlet, jen se ještě uvidí, který den vyrazíme, protože moji „spolucestující“ mají v plánu páteční party, takže by sobotní ráno nevypadalo moc dobře.
Pátek byl pohodový den, dopoledne proběhla akce bake a cake, po které jsem s dalším praktikantem zařizoval nějaké převážení po Dublinu a vyzkoušel si tak řídit VW Transporter, člověk si poměrně rychle odvykne od manuálního řazení, ještě navíc, když sedí na druhé straně. Ve tři se pak velká část celé firmy přesunula na druhou stranu města, kde proběhl na místním kriketovém hřišti turnaj v rounders, což je irská obdoba kriketu nebo softballu. Tým, ve kterém jsem byl já, nakonec turnaj celkově ovládl, ale když jsem sem přijížděl, nikdy by mě nenapadlo, že vyautuji ředitele VW Ireland J. Po turnaji si pro nás vedení připravilo pohoštění v podobě grilování a dokonce na objednávku přijel i zmrzlinářský vůz, my jsme nakonec dostali i pohár pro vítěze.
V sobotu jsme nakonec nevyrazili nikam, z rounders mě brutálně bolely nohy, takže jsem si jen udělal svou dopolední procházku na víkendový nákup, uvařil si, poflakoval se a večer šel na procházku se sousedkou a s jejím psem. Večer jsme se nakonec v trochu osekané sestavě dohodli, že výlet podnikneme.
V neděli jsme vyrazili za slunečného počasí. Naší první zastávkou byl hrad Trim, což je největší kamenný anglo-normánský hrad v Irsku, také se zde natáčel film Statečné srdce s Melem Gibsonem, na což byl průvodce patřičně hrdý. Další zastávkou byl „Hill of Tara“, což bylo podle pověstí sídlo irského velkokrále. Poslední cíl našeho jednodenního výletu pak byl Knowth a Newgrange, dva největší průchozí hroby v Evropě, jejichž vznik je prý datován 500 let před pyramidy v Gíze a 1 000 let před Stonehenge. Při návštěvě Irska můžu rozhodně doporučit, je to zhruba 45 km severně od Dublinu. Celý den bylo větrno, navíc jsem celý den neměl ani jedno kafe, takže jsem se domů vrátil poměrně ošlehaný a unavený, pustil si film a zalomil to.
Pondělí bylo v pohodě, práce bylo dost, vytvořil jsem nějaké souhrny pro ředitele Škodovky. Řešil problémy s dealery. Po práci si zajel na velký nákup na celý týden. Doprava byla ráno i odpoledne překvapivě v pohodě. Na večer jsem si zašel zaběhat, uvařil si oběd na úterý, poflakoval se a pokecal se sousedkou.
Úterý bylo také celkem v pohodě, opět jsem zpracovával úkoly pro ředitele. Přihlásil jsem se na brigádu a budu tak překládat webové stránky se sportovní výživou a fitness články. Možná budu překládat webovky z angličtiny do češtiny. Dostal jsem cvičný překlad, tak uvidíme, co na něj řeknou. Po práci jsem si šel opět zaběhat, pokecal jsem se sousedkou a vymyslel, co budu tento týden péct. Večer jsem se poflakoval a uvařil oběd na středu.
Ve středu byla v práci opět pohoda, další den ve znamení prezentací pro šéfa, také jsem získal „překládací“ brigádu. Odpoledne po práci následoval další běh, protože musím využívat krásného počasí, dokud tu je. Večer jsem upekl obyčejné máslové sušenky s kokosem podle receptu od babičky, chuťově jsou ale dost luxusní.
Čtvrtek byl rutinní den, přes den práce, odpoledne sport, během toho nějaké učení. Zastavil jsem se u souseda na návštěvě se sušenkami, které mi mimochodem pochválili i v práci. Soused nebyl doma, protože hrají v pátek večer ve Skotsku, takže kvůli přípravě letěli již den předem. Pokec se tak tentokrát moc nenatáhl. Také jsem získal brigádu, kterou jsem zmiňoval dříve.
V pátek jsem se vzbudil hodně brzo. Což ve výsledku nebylo úplně na škodu, protože dublinští řidiči autobusů stávkují a ve městě se tak vytvářejí kolony. Do práce jsem tak vyrazil už v půl osmé místo v osm a na dopravě to bylo obrovsky poznat. V práci nás pak dopoledne čekala tradiční akce „bake a cake“ tentokrát však byla spojena pro všechny oddělení dohromady v rámci charitativní akce Volkswagen group. Trochu jsem to se sladkým přehnal, ale nedalo se tomu odolat. Večer jsem pak pokračoval v překládání, protože jsem dostal lukrativní víkendovou zakázku. Sousedka mi přinesla boloňské těstoviny, takže už mám vyřešený i sobotní oběd.
V sobotu ráno jsem si šel zaběhat a pak jsem se vrhl do práce, která mi trvala až do večera. Výjimečně jsem ji prokládal jídlem nebo pauzičkou na čtení, abych si trochu odpočal. Odpoledne se vrátila sousedka, takže jsem zašel vyvenčit Abbey, jak se pes jmenuje. Večer jsem zašel na pokec k sousedům na druhou stranu. Rugbysté zápas ve Skotsku zvládli, takže panovala spokojenost.
V neděli ráno jsem si dal kratší procházku do obchodu a zpátky, uvařil si oběd a celý den proflákal sledováním seriálů, hraním na počítači a trochou učení. Chvíli jsem sledoval velké finále v galském fotbale, což je pro Iry velká událost, pro mě ten sport zůstal trochu nepochopený. Zabalil jsem si věci, protože v pondělí odjíždím na čtyřdenní služebku, a šel spát celkem brzy.