I'm a Canadian – 3. část (Stále zatažený Vancouver...)

Verze pro tisk |

...byl dnes konečně ozářen pořádnou dávkou sluníčka! Včera ráno bylo 15 stupňů a dnes to vidím asi na 25. Tomu říkám příjemná změna.

Včera odpoledne jsem mastila domů, abychom mohli poskypovat s rodinou. Ano, časový posun je pěknej hajzlík 8-). Po 45-minutové konverzaci s rodiči jsem nevěděla co dělat. Všechno se odvíjí na skytrainu, protože nechci jezdit furt do města a z města pokaždé za 3,75 $.T ak jsem zůstala doma a pustila si nějaký český film. Když pak přišla Cindee-máma s Kaythlin domů, zeptaly se mě, jestli nechci jet s nimi na baseball. No tak jasně, že jsem šla.

Jeli jsme autem a Cindee říkala, že je to jen kousíček. No nevím, jestli půl hodiny autem je kousíček, když jedete jen na kraj města :D.

Nejstarší děcko – Jeremy - šel na trénink spojený se zápasem Burnaby/Vancouver. Jeremy hraje za Burnaby a bohužel prohráli. Byla jsem opravdu okouzlená tou hrou, tím, co měli na sobě a tak. Pro mě hroznej nezvyk. Když jsem se dívala, Cindee někdo volal, že se mnou chce mluvit. Tak jsem si říkala, kdo to může být, a snažila si osvěžit nějaké fráze z učebnice. Byl to Nicolas. Troufám si říct, že jeden z nejhezčích kluků, co jsem kdy potkala 8-). Viděla jsem ho už jednou, na té párty. Je fakt hodně, hodně charismatickej. Francouz.

Volal, jestli nechci jít večer na bowling. Už když to říkal, vzpomínala jsem na Every day english a konkrétně na to, jak přijmout či odmítnout pozvání. Ono když tak sedíte v Lípě ve škole, učíte se to, tak si říkáte, sakra, kolik lidí mě může kam anglicky zvát (a ještě po telefonu). Věřte, že jsem byla ráda, že ty fráze umím.

Takže bylo rozhodnuto. V půl devátý jsme já a Fabian - spolubydlící z Německa - vyrazili ulicí k bowlingu. Skvělá zábava a ještě si u toho procvičujete angličtinu! Navíc měli v bowlingu akci,že můžete hrát od 7 do 11 jen za 8$ každý a ještě k tomu dostanete Pepsi. Docela levná zábava na místní poměry (no, třeba pivo za 5$ mi nepřijde zrovna nejlevnější). Fakt super bowling a ještě v přítomnosti Nicolase..you know..8-). Když jsme šli s Fabianem domů, bavili jsme se o tom, že se nám stává, že když ráno zazvoní budík, tak to zamáčknem a pak spíme dál a už se nevzbudíme. No, celkem jsme se nasmáli. A to jsem ještě nevěděla, co se mi stane ráno.

Samozřejmě že jsem zaspala. Budík zazvonil, já to zamáčkla a spala dál. Další hodinu. Když jsem se pak probudila, bylo už 8:20!! Docela problém, když normálně odcházíme 8:10. Vylítla jsem z postele, začala jančit, ani jsem se nenasnídala, jen oblíkla a vyčistila zuby. Nasadila jsem sprint takovej, že kdyby to viděla Mayová, tak mám určitě 1. Do školy jsem dorazila zhruba v 9:20. Naštěstí no problem.
Ve škole se obvykle píšou v pátek testy z gramatiky, ale dnes se nepsal, spojí se to s příští lekcí...ale..psali jsme esej. Esej na téma část mého oblíbeného města, 250 slov, 20 minut, bez slovníku. :D No docela zlatý psaní ve škole!!! Tak jsem psala o Prague-the Old town . Doufám že to MRS. teacher nebude kontrolovat s mapou a s internetem, protože jsem si neuvěřitelně vymejšlela.:D No jak tohle dopadne..?

Nahoru